Vliv chromatografických podmínek na eluční charakteristiky separovaných látek
Složení mobilní fáze
Praktická ukázka ovlivnění separace acetonu, methylparabenu, ethylparabenu a propylparabenu:
|
Složení mobilní fáze má vliv na: účinnost kolony; kapacitní poměr; retenční poměr; rozlišení; dobu analýzy a citlivost.
Vliv složení mobilní fáze na eluční charakteristiky jsou uvedeny v tabulce:
|
Vysvětlivky: index 3 – propylparaben; 2 – ethylparaben. Červeně jsou označeny ty charakteristiky, které se mění se složením mobilní fáze.
Vliv objemové frakce organického rozpouštědla j v mobilní fázi na kapacitní poměry solutů k byl popsán rovnicí uvedenou zde. Vyjdeme-li z této rovnice, pak pro retenční poměr r1,2 (selektivitu) dostaneme:
|
Z rovnice je zřejmé, že při stejných hodnotách m1 a m2 pro obě separované látky nezávisí selektivita na složení mobilní fáze a změnou složení mobilní fáze se selektivita neovlivní.
Z experimentálních údajů byly vypočteny následující rovnice:
Methylparaben: log k = 1,6995 - 0,0325.c r = -0,9978 Þ ka = 50,1
Ethylparaben: log k = 2,2055 - 0,0361.c r = -0,9976 Þ ka = 160,5
Propylparaben: log k = 2,8035 - 0,0409.c r = -0,9971 Þ ka = 636,1
Při zpětném výpočtu retenčního poměru r1,2 pro c = 50 % dostaneme hodnotu r1,2 = 2,11 což se shoduje s experimentem r1,2 = 2,13. Výhodou tohoto experimentu je, že nyní si můžeme predikovat kapacitní poměry k resp. retenční poměry r1,2 pro jakékoliv složení mobilní fáze (v daném rozmezí objemových frakcí).
Příklady:
- Jaký bude kapacitní poměr k, a retenční poměr r1,2 propylparabenu pro objemovou frakci methanolu j = 0,45 v mobilní fázi ?
Řešení: k = 9,18 a pro retenční poměr:
|
- Pro jakou objemovou frakci methanolu j bude r1,2 =1,9 ?
Řešení:
|
Závislost logaritmu kapacitního poměru na složení mobilní fáze je ukázán na obrázku.
Last modified: